Představení týmu Pohádkářů
Autor – Jiří Kreč
Otec dvou dětí, které naučil číst.
Ilustrátorka, grafička a sazečka – Marie Brogowski
Ahoj, jsem grafička a ilustrátorka na volné noze. Absolvovala jsem kurz ilustrace a komiksu na Scholastice – pod vedením táty současné ilustrátorské scény Vladimíra Strejčka. Ovládám kresbu tužkou na papír, digitální malbu, práci s vektory a předtiskovou přípravu. Pracuji s balíkem Adobe (Illustrator, Photoshop, Indesign) a kreslím na tabletech Wacom a Ipad pro.
Co dělá ilustrátor a co už grafik?
„Knižní ilustrace je v rámci oboru specifická tím, že vypráví nebo pomáhá vyprávět příběh. Obálka má přirozeně blíž k ilustraci produktové, která produkt prodává a pracuje spíš s pocitem. Ilustrace uvnitř knížky pak bývají úzce provázané s textem, a kdybychom je vytrhli z kontextu, možná by jim lidi ani neporozuměli,“ vysvětlila nám Barbora Žižková, která v rámci Pointy zatím pracovala na dvou knihách: Letušce z economy Petry Jirglové a Americké sprše Davida Teichmanna.
„Zjednodušeně řečeno: ilustrátor se stará o výtvarno, grafik o technickou stránku věci. Práce s formáty a programy, typografie, estetika, samotné umístění ilustrací – to všechno je na grafikovi,“ vysvětluje Barbora Žižková.
Ilustrátor například připraví kresbu na obálku, její celkovou barevnost a rozložení si už pod křídla vezme grafik. Vždycky ale jde o společné dílo všech zúčastněných a komunikace je základ úspěchu. Výjimkou není ani to, že se o ilustraci a grafický design knihy (a někdy i sazbu) stará jeden a tentýž člověk.
A tak jsem poslechl, co říkají, a našel jsem si ilustrátorku, grafičku a sazečku v jedné osobě. Nééééé… musím říct, že to celé bylo jinak. Takže jak to bylo doopravdy? Ilustrace v dětské knížce jsou nezbytnost. Věděl jsem, že bez obrázku to prostě nepůjde a musí se jednat o více ilustrací – celostránkové či doplňkové. A tak jsem hledal a hledal… až mi učarovaly obrázky paní Brogowské. Prostě jsem věděl, cítil, že to je ta pravá ilustrátorka. Po oslovení jsme ve společné komunikaci hledali cestu spolupráce, a nakonec se nám to myslím podařilo.
V její osobě jsem do svého týmu Pohádkářů získal ilustrátorku, grafičku i sazečku.
Redaktorka a korektorka – Ela Prokopová
Čtu, tedy jsem. Odmalička jsem se válela v knihách. Na základní škole jsem nedokázala uvěřit, že existují místa, kde vám půjčí jakoukoli knihu. Stačí si o ni jen říct. Ano, knihovny mi učarovaly. Objevila jsem v nich poklady, které nosím dodnes v srdci. A to klidně i úplnou náhodou.
A tak jsem valnou část svého vysokoškolského studia bohemistiky strávila právě v knihovnách. Probírala jsem se starými tisky i novými romány, ale učarovaly mi pohádky. Těm jsem věnovala studium i profesní život. Pracovala jsem v knihkupectví, několika nakladatelstvích a nyní jsem korektorka a redaktorka na volné noze. Ráda se pouštím do nových knižních dobrodružství. A věřím, že knížka Jak vyřešit loupež století? bude dobrodružstvím nejen pro mě, ale i pro spoustu malých čtenářů.
https://www.prokopovaela.com/kdo-je-ela
Co práce redaktora zahrnuje?
S rukopisem systematicky pracuje, zrediguje jej, provede stylistickou korekturu, pohlídá logiku a spád textu a fakta. Navrhne ti vypuštění nebo doplnění a rozšíření některých částí.
Někteří autoři, kteří na projektu pracují dlouho, zejména pokud je to jejich první kniha, v textu těžko dělají velké změny. Proto je redaktor i tím, kdo se na rukopis dívá s odstupem a následně s ním pracuje na etapy. Nejprve hledá největší problémy a upraví je, poté se soustředí na drobné věci – editaci po jednotlivých řádcích, přepisování a opravování.
Proč je pro knihu důležitý?
Protože je přepisování mnohdy těžší než psaní samotné, je redaktor opravdu potřeba. Může ti navrhnout podstatné změny nejen z pohledu obsahu a textové stránky, ale i atraktivity. Například může navrhnout lákavější názvy kapitol.
Práce redaktora není na první pohled vidět, ale její absence může mít na knihu fatální dopad. Proto je jedním ze čtyř povinných kolegů na Pointě. Sice ti už dnes s řadou věcí pomůže počítač, ale v jeho silách není pojmout gramatické nuance. Neumí hlídat styl, užití obecné češtiny, slang, chybějící předložky, logické nesmysly, chyby v datech… Nepostihne ani „drobnosti“, které patří k základnímu grafickému úzu.
Práce korektora či korektorky se s tou redakční v mnoha bodech protíná. Někdy se dokonce do obou pouští jeden a tentýž člověk. V každém případě platí, že čím lépe si celý tým na začátku nastaví spolupráci a čím přesněji si definuje kompetence, tím lepší bude výsledek.
Jak poznáš dobrého korektora?
Nejdůležitější je, aby měl takzvané „oko“. Je to trochu talent a trochu naučená dovednost. „Na hustě popsané stránce musí být schopný uvidět čárku na místě tečky. Musí si pamatovat, že v předchozích třech receptech byly číselné údaje psané kurzívou, a v tom čtvrtém ne,“ vysvětlila nám Eva Kadlecová, která kromě Pointy spolupracovala i s řadou tradičních českých nakladatelství.
Musí být pozorný a schopný se absolutně soustředit a „ošidit“ vlastní mozek, který má sklon chyby přeskakovat. To, jestli v tom někdo exceluje, přirozeně na první pohled nepoznáš. Na Pointě máme spoustu skvělých profíků, ale je nám jasné, že nechceš koupit zajíce v pytli. Začni tím, že si prohlédneš portfolio, které má ten který kolega ve svém profilu, a v ideálním případě nakoukneš do knih, na kterých pracoval a které už vyšly.
A jelikož jsem pochopil, že je dobré obě funkce propojit, hledal jsem někoho, kdo ovládá obě řemesla. Povedlo a po krátké komunikaci jsme si rychle plácli právě s Elou.
Betačtenářka – Dominika Hájková
Ahoj, jmenuji se Dominika Hájková a na Pointě mě můžete znát jako autorku knihy Neutečeš. Jsem tu proto, abych ti pomohla s předprodejem a samozřejmě aby dopadl jak jinak, než úspěšně:-) Předprodej knihy Neutečeš jsem zvládla díky rodině, přátelům. Ale byl to i můj Instagram, kde mám skvělé sledující a díky nim jsem zvládla svůj předprodej dokončit ještě s desetidenním předstihem. Proto bych ráda byla nápomocná i všem z Vás, které předprodej čeká a touto cestou Vám pomohla:-) Protože nikdo jiný neví lépe, jaká to je nervozita mít na předprodej 30 dní než my tady na Pointě. Tak se neboj ozvat a společně to zvládneme 🙂
Proč mít betačtenáře?
Úspěch knihy stojí a padá na čtenářích. Netvrdíme, že jim jako autor musíš jít vždycky na ruku, ale je dobré vědět, pro koho píšeš, a trochu svého čtenáře poznat. Bude se kniha líbit? Bude sedět těm, pro které je určena? Na spoustu otázek ti můžou dát odpověď betačtenáři. Betačtení je český výraz odvozený z anglického betareading. A není to žádné „obyčejné“ čtení. Betačtenář může být první člověk, který s textem přijde do styku, a měl by ho umět nezaujatě a konstruktivně zhodnotit. Není to redaktor ani korektor; nemusí hledat chyby a může knihu posuzovat i subjektivně. Je to spíš takový tvůj první kritik. A stejně jako každý literární kritik by měl mít načteno. Měl by číst pozorně, všímat si detailů, umět si dát věci do kontextu a dobře se vyjadřovat.
Prostě – není to jednoduchá role. Obecně se betačtenáři dají rozdělit na dvě skupiny. První z nich tvoří nadšenci do knížek, často fanoušci jednoho konkrétního žánru, ve kterém jsou sečtělí, mají přehled a můžou ti dát dobrou zpětnou vazbu. Především co se týče postav a příběhu. Druhou skupinou jsou betačtenáři „z povolání“. Jen čtením a komentováním textů by se asi neuživili, ale může pro ně znamenat slušný přivýdělek. A proč ne? Do dobrého „beťáka“ má smysl investovat.
Protože ti dá upřímnou zpětnou vazbu, což tvoje máma ani kamarádi při nejlepší vůli neudělají. Učiní tak ideálně z pohledu cílové skupiny nebo z perspektivy oddaného fanouška právě toho žánru, kterému se věnuješ.
Dominika se jako první stala členkou týmu Pohádkářů. Zaujala ji moje ukázka a přihlásila se do služeb. Komunikace byla oboustranně otevřená a rychle spěla k tomu, abychom si spolu plácli. Otevřeně si myslím, že nezůstane jenom o funkce betačtenářky, ale že je přichystána projektu pomáhat na všech potřebných frontách.
Tvůrce stránek, kamarád a kritik – Martin Žák
Martina znám už… no strašně dlouho. Je to kamarád. Hodně četl a je dobrý čtenář. Hodně ví a hodně zná. A takoví lidé mívají na hodně věcí svůj vlastní názor. A i když nám občas cizí názory ne úplně voní, je fajn si je poslechnout. Často jsem s ním v jeho názorech souhlasil, tak jsem ho oslovil. A navíc umí udělat webové stránky! Seznámil se s projektem, pročetl si rukopis a… už byl u nás na palubě.
A ještě jedna důležitá informace: Martin je otec, otec dvou dcer (a dneska už vlastně taky dědeček!). A to je ve vztahu k projektu hodně důležité. Ví, o co se tu hraje a hraje to právě proto.
Pokračování tudy: 